Dieta s velmi nízkým obsahem tuků (méně jak 20 gramů na den)
Něco málo na úvod
Úvodem je třeba říct, že tato dieta patří mezi vůbec nejstriktnější diety vůbec. Tato dieta zpravidla nestačí pro pokrytí energetických nároků. Kvůli striktnímu omezení tuků může také dojít k horšímu vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (více o vitamínech brzy v článku). Ze všech těchto důvodů by měl být pacient monitorován odborníkem, ať už nutričním terapeutem, či lékařem. Zpravidla se jedná o dietu počáteční, kdy při zlepšování stavu pacienta se už po několika dnech přechází na dietu s mírnějšími restrikcemi v příjmu tuků. Velmi často bývá tato dieta např. indikovaná pacientům s onemocněními slinivky břišní (např. při akutní pankreatitidě).
Pankreas, neboli slinivka břišní, je orgán nacházející se v dutině břišní a má nezastupitelnou funkci v těle, a to produkci enzymů, které ve dvanáctníku tenkého střeva štěpí potravu. Mezi tyto enzymy patří trypsin, amylázy a lipázy. Slinivka má společný vývod i s vývody žlučových cest, a proto s nimi právě úzce souvisí. Nejčastějším onemocněním slinivky je pankreatitida, neboli zánět slinivky břišní. Jedná se o zdravotní stav, který je vždy nutné řešit. Jak mi jednou řekl jeden lékař: "Je pár věcí, s kterými by si člověk nikdy neměl zahrávat, a jednou z nich je slinivka."
Akutní pankreatitida
- vážný stav, který řadíme do skupiny náhlých příhod břišních
- mezi nejčastější příčiny patří žlučové kameny (žlučové cesty a slinivka mají společný vývod, tudíž pokud kamínek ucpe tento vývod může dojít k tomu, že pankreatické enzymy nebudou moci být odváděny do dvanáctníku a způsobí tak ve slinivce zánět), alkohol, vysoká hladina tuků v krvi, některé léky...
Jak se tedy postupuje?
Akutní onemocnění slinivky břišní je poměrně závažný zdravotní stav, který vyžaduje hospitalizaci pacienta. Měl by být striktně dodržován následující dietní plán, který je rozdělen do 4 fází:
fáze 1 - výživa je pouze parenterální (umělá, kterou dostává pacient infúzí přímo do krevního řečiště - je tak zamezeno namáhání trávicího traktu) do té doby, dokud přetrvávají bolesti břicha. Tato fáze bývá individuálně dlouhá a o její délce rozhoduje ošetřující lékař. Jediné, co pacient může pozřít ústy, je vlažný čaj v omezeném množství.
fáze 2 - toto stádium trvá mezi 3-5 dny. Kromě výživy parenterální již pacient dostává stravu per os (ústy). Ta by měla obsahovat na začátku do 20 gramů tuku a kolem 155 g sacharidů. Do jídelníčku už jsou tak zařazovány kromě čaje i hlenové polévky z ovesných vloček, suchary, starší pečivo jsou žemle nebo rohlíky. Dále je potom možné zařadit i jablečné pyré.
příklad jídelníčku na začátku této fáze: příklad jídelníčku po několika dnech:
snídaně - čaj a suchar snídaně - starší pečivo
dopolední svačina - čaj dopolední svačina - ovocný pomerančový rosol
oběd - hlenová polévka oběd - vločková polévka, vodová bram. kaše
odpolední svačina - čaj odpolední svačina - starší pečivo a čaj
večeře - čaj, suchar či hlenová polévka večeře - rýžová kaše, jablečné pyré
fáze 3 - dieta by měla obsahovat přibližně kolem 40 g tuku (viz recepty pro dietu s nízkým obsahem tuků), 250 g sacharidů, 20-30 g bílkovin. Ze začátku by strava měla být spíše kašovitá a pro tělo tak lépe stravitelná. Můžeme ale přidávat další potraviny jako jsou nedráždivé a jemné druhy zeleniny (např. uvařená a rozmixovaná mrkev). Pokud tělo dobře reaguje na zeleninu můžeme přidat i nearomatické a nedráždivé ovocné kompoty (např. nektarinky, broskve, meruňky), které nejsou v rozporu s nedoporučovanými potravinami, viz dále. V dalším kroku můžeme jídelníček obohatit např. o banány, různé ovocné šťávy, těstoviny, netučné mléčné výrobky, med a piškoty.
Poté už může být zařazeno libové maso, nejdříve v kašovité rozmixované podobě, poté i v celku (vařené, dušené či pečené ve vodní lázni). Obecně se snažíme vyhýbat tukům, povolené je až po delší době malé množství čerstvého másla. Jídlo by nemělo být dráždivé, nadýmavé a nijak silně kořeněné.
Rozšiřování jídelníčku výše zmíněným způsobem je u každého člověka individuálně dlouhý.
fáze 4 - přibližně kolem 3. týdne přechod na dietu s nízkým obsahem tuků (viz dieta se sníženým obsahem tuků)