Dieta po gastrektomii

Něco málo na úvod

Na úvod je třeba poznamenat, že nelze hovořit o konkrétní dietě pro pacienty po gastrektomii, jedná se spíše o doporučení způsobu stravování pro dřívější zahojení operační rány, obnovení normálních funkcí trávicí soustavy a minimalizace pooperačních komplikací. Pacienti po gastrektomii jsou ve zvýšeném riziku malnutrice a je třeba uvažovat riziko deficitu některých vitamínů a stopových prvků. Například snížení sekrece kyseliny chlorovodíkové může vést k přemnožení bakterií (kyselé prostředí chrání žaludek před infekcí). Dále také může dojít k deficitu železa nebo vitamínu B12 (z důvodu nedostatku vnitřního faktoru, viz dále). Podle doporučení ošetřujícího lékaře může být následným řešením po stabilizaci pooperačního stavu přechod na šetřící dietu.

Gastrektomie

Gastrektomie je pojem označující odstranění buď celého žaludku (totální gastrektomie), nebo jeho části, tedy tzv. resekce žaludku (např. dvoutřetinová resekce žaludku nebo subtotální gastrektomie). Důvodů k podstoupení gastrektomie je několik, mezi nejčastější patří maligní tumory žaludku. Dříve byla gastrektomie poměrně častou terapií vředových chorob, v dnešní době se díky medikamentózní léčbě přistupuje k resekci žaludku u vředové choroby jen při různých komplikacích.

Žaludek

Žaludek (lat. gaster) je rozšířeným úsekem trávicí trubice, jehož objem je přibližně 1,5-2 l. Představuje nejen rezervoár pro přijatou potravu, ale také zde probíhá trávení přijaté potravy, ať už mechanické, tedy rozmělňování potravy pomocí pohybů svaloviny žaludku, tak chemické působením některých trávicích enzymů. Z anatomického hlediska bývá žaludek rozdělen na pět částí - cardia (česlo), fundus, corpus (tělo), antrum a pylorus (vrátník). Z histologického hlediska je potom žaludek tvořen sliznicí, třemi vrstvami svaloviny - cirkulární, podélné a šikmé (toto uspořádání umožňuje správnou motilitu žaludku), a na povrchu je kryt pobřišnicí (peritoneem). Sliznice žaludku je tvořena několika typy buněk s charakteristickými funkcemi. Jednak jsou to buňky krycí (parietální), které produkují kyselinu chlorovodíkovou a tzv. vnitřní faktor umožňující vstřebávání vitamínu B12. Kyselina chlorovodíková je zodpovědná za kyselé pH žaludeční šťávy, aktivuje neaktivní formy některých trávicích enzymů a chrání žaludek před mikrobiální infekcí. Dalším typem buněk žaludeční sliznice jsou hlavní buňky produkující pepsinogen a žaludeční lipázu (enzym štěpící tuky). Pepsin je secernován hlavními buňkami v neaktivní formě a teprve vlivem kyselého pH je přeměňován na aktivní enzym pepsin, štěpící bílkoviny. Dále se ve sliznici žaludku nachází mucinózní buňky produkující hlen (chrání sliznici žaludku), G-buňky produkující gastrin (hormon stimulující sekreci žaludeční a pankreatické šťávy), D-buňky produkující somatostatin (inhibuje sekreci gastrinu, žaludeční a pankreatické šťávy) a ECL-buňky produkující histamin.

Dumping syndrom

Dumping syndrom je poměrně častou komplikací po gastrektomii. Rozlišujeme časnou a pozdní formu. Po gastrektomii může být narušena funkce žaludku jako rezervoáru pro přijatou potravu, který tráveninu postupně uvolňuje do dalšího oddílu trávicí trubice. Rychlé vyprázdnění obsahu žaludku do tenkého střeva může způsobit řadu komplikací.

Časná forma dumping syndromu se začíná projevovat krátce po příjmu jídla. U časné formy dumping syndromu rychlé, málo regulované uvolňování tráveniny do dvanáctníku, způsobující jeho přílišné naplnění, vede k uvolňování značného množství tekutiny do střevního lumen ve snaze naředit jeho obsah. K projevům časného dumping syndromu patří pocit plnosti, křeče, průjem, případně zvracení. Navíc tyto ztráty tekutin mohou výrazně snižovat krevní tlak (menší objem cirkulující krve vede ke snížení krevního tlaku), takže pacient může pociťovat slabost, závratě či omdlít.

Pozdní forma dumping syndrom se začíná projevovat teprve 2-3 hodiny po jídle. Výše zmíněné přeplnění duodena vede k velkému zvýšení sekrece insulinu slinivka břišní. Insulin je hormon, který snižuje hladinu glukosy v krvi, v tomto případě vede až k hypoglykémii (nízká hladina cukru v krvi). Ta může způsobovat slabost, třes, pocení i bezvědomí.

Zásady stravování

Nejprve je důležité říct, že tolerance různých potravin je značně individuální a dietu je vždy třeba přizpůsobit danému jedinci.

Po gastrektomie je zásadní přizpůsobit stravovací návyky, aby byl gastrointestinální trakt co nejméně zatěžován. Tedy jíst pravidelně menší porce (maximální interval mezi jídly ideálně 2-3 hodiny), nepřejídat se, ani nehladovět.

Pokrmy by neměly být nadýmavé, příliš kořeněné ani tučné. Dále je vhodné omezit množství jednoduchých cukrů ve stravě.

Podle individuálních potřeb může být pro lepší zažívání upravena i konzistence pokrmů. Buď přímo připravovat kašovité pokrmy (nebo nastrouhané), nebo může stačit požívat menší kousky a dobře je rozkousat.

Velká část pacientů po gastrektomii má problém s příjmem většího objemu tekutin během jídla, proto je lepší pít průběžně mezi jednotlivými jídly. Stejně tak polévky mohou někdy způsobovat potíže (v tomto případě může například pomoct nejíst polévku bezprostředně před tuhým jídlem).